Kdo musí vést účetnictví?

Podnikáte nebo o přemýšlíte o jeho zahájení? Následující článek vám odpoví na otázku, ve kterých případech je nutno vést účetnictví.

Povinnost vést účetnictví vychází ze zákona č. 563/1991 Sb., tedy zákona o účetnictví. Kdo má zákonnou povinnost vést účetnictví určuje zákon v par. 1, odst. 2, a to konkrétně na:

a) Právnické osoby, které mají sídlo na území České republiky,

b) Zahraniční osoby, pokud na území České republiky podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních právních předpisů,

c) Organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu,

d) Fyzické osoby, které jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku

e) Ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli, pokud jejich obrat podle zákona o dani z přidané hodnoty, včetně plnění osvobozených od této daně, jež nejsou součástí obratu, v rámci jejich podnikatelské cinnosti přesáhl za bezprostředně předcházející kalendářní rok částku 25 000 000 Kč, a to od prvního dne kalendářního roku,

f) Ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví na základě svého rozhodnutí,

g) Ostatní fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právního předpisu, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je osobou uvedenou v písmenech a) až f) nebo h), nebo

h) Ostatní fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis.

Osoba povinna vést účetnictví je tzv. účetní jednotka. Mezi ně nejčastěji tedy patří právnické osoby, ale i fyzické osoby, které se dobrovolně rozhodnou vést účetnictví. Často je však opomíjena podmínka v bodě g). Jste-li fyzická podnikající osba a zároveň jste i členem sdružení, kde byť jeden z účastníků vede účetnictví, pak i na vás se vztahuje tato povinnost.

Účetnictví je při splnění podmínek možno vést dvěma způsoby:

1) Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

Dle par. 9, dost. 3 mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu:

a) Občanská sdružení, jejich organizační jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, obecně prospěšné společnosti, honební společenstva, nadační fondy a společenství vlastníků jednotek

b) Bytová družstva, která nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradně za účelem zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů,

c) Příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel,

d) Ostatní účetní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon.

Zákon však umožňuje vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu fyzickým osobám, které se dobrovolně rozhodly vést účetnictví (dle par. 1, odst. 2 zákona). Musí však splňovat tu podmínku, že nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenu auditorem.

2) Účetnictví v plném zosahu

Povinnost vést účetnictví v plném rozsahu se pak vztahuje na všechny ostatní účetní jednotky, které nesplňují výše uvedené podmínky.

Nyní již máte představu o tom, kdy jste povinni vést účetnictví a jaké jsou jeho hlavní dvě podoby. O tom jak v praxi vypadá rozdíl mezi těmito dvěma podobami se jistě dostaneme v některém z příštích článků.

Pokud si nejste jisti jak správně vést účetnictví, neváhejte nás kontaktovat.

10. března 2013

Autor: Ing. Pavel Síč – statutární auditor a daňový poradce

Čtěte také

Specifika auditu dotace OP VK

Audit zprávy o propojených osobách po 1.1.2014

Kdy je společnost povinna auditu?

Co je forenzní audit?

Co znamená due diligence?